Novinky31 Jul 2023

Lidé se bojí ztráty soukromí. Chtějí hotovost, přestože přichází digitální euro

Probíhající diskuse o podobě digitálního eura brzy dostanou reálnou podobu. Na podzim by měla být v evropských institucích totiž projednána nová legislativa, která určí způsob jeho zavádění.

Podle Petera Ivanky, odborníka na digitální bankovnictví ze společnosti Softec, by společná evropská digitální měna měla být stabilnější než kryptoměny.

Na druhou stranu to, zda ji lidé přijmou, bude záviset také na tom, jak se centrální banka vypořádá s obavami veřejnosti ze ztráty soukromí. "Řešením by mohlo být zavedení limitu, do kterého by platby byly anonymní a za kterým už ne," myslí si expert na digitální bankovnictví.

Co vlastně digitální měna znamená a jak se liší od kryptoměn? Jakou roli budou při zavádění společné digitální měny hrát komerční banky a v čem si zachovají své neohrožené postavení na trhu? A proč existuje předpoklad, že zavedení digitálního eura by mohlo zrychlit platby?

Nahradí hotovost?

V jaké fázi se dnes digitální euro nachází na legislativní úrovni? Došlo k nějakému pokroku?

Na konci června byl předložen legislativní návrh. V říjnu by mělo být jasné, jak bude digitální euro vypadat. Návrh by měla projednat Rada guvernérů Evropské centrální banky (ECB). Jsme tedy v pilotní fázi utváření koncepce.
 

Co víme dnes? Jakou podobu by mělo mít digitální euro?

V tuto chvíli se jedná pouze o obecné formulace. Znamenají, že digitální euro by mělo být přístupné široké veřejnosti. Snad s výjimkou malých provozoven by jím mělo být možné platit všude. ECB však zároveň deklaruje důležitost zachování hotovosti, což je důležité. Lidé by tedy měli mít právo na hotovost.

Reagují evropské instituce na obavy, že digitální euro nahradí hotovost?

Ano. Když ECB provedla průzkum postojů lidí ke společné digitální měně, nejčastěji vyjadřovanou obavou byla ztráta soukromí. A je to také reakce na různé legislativní iniciativy, například v Rakousku nebo na Slovensku, jejichž cílem je zachovat právo na hotovost.

Nesměřujeme tedy k zániku hotovosti, kterého se mnozí obávají?

Myslím, že ne. Lidé jsou již částečně přesyceni digitalizací. Je to tedy reakce na jejich obavy. Ale je třeba také říci, že lidé se možná obávají i zániku tzv. šedé ekonomiky. I když si myslím, že by našli způsoby, jak do ní vstoupit i v digitálním prostoru.

Dá se říci, že digitální měna nebude povinná?

Určitě ano. Je formulována jako doplněk hotovosti, takže bude její alternativou. Zatím nic nenasvědčuje tomu, že by k ní lidé byli nějakým způsobem nuceni.

Obavy ze ztráty soukromí

Obavy veřejnosti pramení z toho, že centrální banka bude monitorovat toky peněz. Hrozí tedy ztráta soukromí při transakcích?

Na jedné straně návrh uvádí, že bezpečnost plateb a soukromí budou zachovány. Na druhé straně je zde ambice bojovat proti praní špinavých peněz. Tyto dvě koncepce jdou proti sobě.

Když chcete bojovat proti praní špinavých peněz, musíte platby sledovat, ale na druhé straně je tu příslib soukromí. Dosavadní prohlášení jsou tedy poněkud schizofrenní. Řešením by mohlo být zavedení limitu, do kterého jsou platby anonymní a za kterým už ne.

Jsou tedy obavy ze ztráty anonymity oprávněné?

Z mého pohledu zatím ano. Nebyly vyvráceny. Ale zatím jsme neviděli podrobnější návrh fungování měny. Existuje alespoň deklarace práva na hotovost. Více budeme vědět v říjnu.

Jaký je váš odhad?

Předpokládám, že ECB se s tímto problémem bude muset vypořádat, pokud chce dosáhnout širokého přijetí měny veřejností. Jinak by lidé měli silnou tendenci na digitální euro nepřejít.

Postaveno na blockchainu

Jak bude systém fungovat po technologické stránce?

Poměrně často se blockchain zmiňuje v kombinaci s platebními systémy, jako je TIPS (Target Instant Payment Settlement, služba určená ke zpracování okamžitých plateb, pozn. red.), které by mohly zaručit anonymitu.
 

Bylo by výhodné, kdyby digitální euro bylo nasazeno na nové infrastruktuře. Platební systémy, které dnes banky obvykle používají, jsou staré možná 20 nebo 30 let. Zavedení nových technologických možností by tak zrychlilo platby.
 

Na druhou stranu centrální banky dnes nedisponují potřebnou infrastrukturou, takže zde bude pravděpodobně nutná spolupráce s komerčními bankami.

Jaké výhody by digitální euro mohlo přinést oproti bezhotovostním platbám?

Mělo by dále rozšířit elektronické platby.Měly by být jednodušší a rychlejší. I když dnes existuje řada možností, například okamžité mezibankovní platby, stále existují různé překážky, například pro přeshraniční platby.

Konkurence s tradičními bankami

Pomůže digitální euro zavést bezhotovostní platby i do provozoven, které je dnes z různých důvodů odmítají?

Připravuje se legislativa, která by umožnila, aby základní operace s digitálním eurem byly bezplatné.Již dnes však existují řešení, při nichž provozovny terminál nepotřebují. Obchodníci tak mají možnosti přijímat bezhotovostní platby za nízké poplatky. 

Zavedení digitálního eura však pravděpodobně ještě více usnadní a zlevní placení v obchodech.

Jaký bude vztah digitálního eura ke kryptoměnám?

Kryptoměny jsou dnes decentralizované a neznáme subjekty, které za nimi stojí. V případě digitální evropské měny by tomu bylo naopak. Kryptoměny jsou proto také velmi volatilní. Zaznamenali jsme zde denní pohyby v řádu desítek procent. Digitální podoba eura by měla těžit z výhody, že za ni ručí centrální banka, takže bude stabilní.

Přinese digitální euro konkurenci pro banky a jejich podnikání?

Ano, je. Pokud digitální euro skutečně přenese odpovědnost za provoz digitální infrastruktury na centrální banku, je otázkou, co zůstane komerčním bankám. V takovém případě by se finanční transakce centralizovaly, což by mohlo vést k určité ztrátě soukromí.

Na druhou stranu by digitální eurový účet neměl být úročen, takže není snaha motivovat lidi k tomu, aby na něm spořili. Cílem je pouze umožnit platební transakce.

Autor článku: Peter Apolen, časopis Forbes
Zdroj: Analytik: Slováci sa boja straty súkromia. Chcú hotovosť, hoci prichádza digitálne euro – Forbes 

Novinky

Další články

Zobrazit více

Novinky2. November 2023

SOFTEC získal další posilu. Novým ředitelem marketingu se stává Marek Gešo

Významná konzultačně-softwarová společnost SOFTEC dnes oznamuje příchod nového marketingového ředitele. Stal se jím Marek Gešo (48), který do firmy přichází z Accenture, kde naposledy působil jako ředitel marketingu a komunikace pro sedm zemí střední a východní Evropy a člen evropského vedení marketingu a komunikace. V SOFTECU bude jeho hlavním úkolem posílení značky firmy jako preferovaného poskytovatele technologických služeb a řešení pro přední firmy a vládní organizace v regionu a jako atraktivního zaměstnavatele pro technologické nadšence.

Novinky5. September 2023

Softec posiluje na dvou frontách. Ředitelem Softec CZ se stává Alexander Paál, telekomunikace bude řídit Šimon Skrak.

Významná konzultačně-softwarová skupina Softec dnes oznámila důležité personální posílení v top managementu. Nově v něm budou působit – Alexander Paál a Šimon Skrak. Paál povede českou pobočku v Praze, Skrak naopak zastřeší rozvoj segmentu telekomunikací v obou zemích. Oba přinášejí do firmy bohaté zkušenosti z oblasti technology, consultingu a digitální transformace.

Novinky5. July 2023

SOFTEC pomohl digitalizovat největšího telekomunikačního operátora na Slovensku. Dodal a provozuje řešení pro ověření identity zákazníků a plně digitální prodej.

Technologická společnost SOFTEC dodala a provozuje pro Slovak Telekom, 100% dceřinou společnost Deutsche Telekom, řešení NFINITY (www.nfinity.digital) – Contracting Platform. Jde o nejnovější řešení společnosti SOFTEC pro plně digitální ověření zákazníka a digitální podepisování smluvních dokumentů pomocí tvářové biometrie s vytěžením dat z dokladů pomocí technologie OCR. NFINITY je ověřené řešení s unikátními referencemi v bankovním, telekomunikačním a pojišťovacím průmyslu. Umístění řešení v cloudu umožňuje akcelerovanou implementaci a aktivaci při garantované vysoké dostupnosti a kvality služby.

11. May 2023

Softecon 2023

Nosným tématem letošního ročníku byla Demokratizace dat a ztráta kontroly. Data jsou zdrojem informací, díky kterým umí byznys posouvat své hranice. Ten dnes vyžaduje rychlou a flexibilní reakci na změny a tuto schopnost musíme mít i při práci s daty. Zdá se tedy přirozené nastoupit na stejnou cestu jako v případě IT aplikací a posunout data blíže k byznysu a decentralizovat je. Tím se však vracíme k již známým otázkám… neznamená decentralizace ztrátu kontroly?