Softecon 2022

SOFTECON 2022 - 26. květen | Binarium

Podívejte se na záznam z 19. ročníku odborné konference o aktuálních trendech a vizích v oblasti informačních technologií a jejich dopadech na podnikání a společnost - SOFTECON 2022. Pečlivě vybíráme témata a vybíráme lektory tak, abychom každý rok přinášeli nový pohled na aktuální trendy ve světě IT a byznysu a sdíleli inspirativní příběhy z obchodní, výzkumné a vědecké sféry. Hlavním tématem letošního ročníku byla digitalizace jako nástroj automatizace. Mnoho procesů kolem nás je nyní digitálních, vzdálení operátoři zaznamenali masivní rozvoj a bankovní pobočky se nyní hemží moderními technologiemi, tablety a elektronickými podpisy. Proč tedy provoz trvá ještě dlouho a je komplikovaný a drahý? Je chyba v procesech nebo v technologii?

#softec #softecon #innovation #digitalization

Program

14:00 - Zahájení konference

14:05 - Libor David: Key Note - Nativní digitalizace – Evoluce nebo revoluce?

14:20 - Libor David, Kristýna Dudková, Peter Belica: Nativní digitalizace

14:45 - Boril Šopov: Vytěžování obrazových dat ve finančních institucích

15:05 - Vladimir Simunović: The Way to Cloud

15:25 - přestávka

15:40 - Ondrej Svačina: Moderní IoT a AI technologie ve službách veřejné správy

16:00 - Jakub Šimko: Jak dohlížet na šíření dezinformací pomocí doporučovacích algoritmů na sociálních sítích?

16:20 - Martin Plesch, Daniel Nagaj, Samuel Kováčik: Blízká budoucnost kvantových počítačů

17:05 - Networking

Moderátoři: Martin Petriščák, Andrej Žlnka a Samuel Kováčik

Kdo na konferenci vystoupí?

Libor David (SOFTEC)

Libor je absolventem Fakulty elektrotechnické ČVUT Praha a s firmou SOFTEC spolupracuje od roku 2021 jako Digitální architekt. Dříve působil v poradenské divizi Accenture, od svých začátků až po vedení finančních služeb v regionu. Účastnil se řady digitálních transformací významných finančních institucí ve střední Evropě buď v roli konzultanta nebo zaměstnance dané instituce a zkušenosti sbíral i na projektech v USA. Působí i jako mentor nadějných start-upů a spolupracuje s inovativními start-up akcelerátory.

O čem budeme mluvit?

Řada procesů kolem nás jsou dnes již digitální, co nového můžeme přinést a proč se odvažujeme o tom mluvit jako o revoluci? Masivní rozvoj zaznamenala vzdálená obsluha a vzniknuvší disruptory považujeme dnes za špičku inovací. Pobočky a kontaktní místa dlouho používala klasické procesy s tužkou a papírem, ale i tam se to dnes hemží moderní technologií, tablety a elektronickými podpisy. Tak proč stále obsluha trvá dlouho a je komplikovaná a drahá? Proč nemůžeme naše potřeby probrat s bankéřem prostým lidským jazykem, jednoduše, srozumitelně a na konci si potřást rukou? A je chyba v procesech nebo v technologii, jsme na změnu dostatečně technologicky vybaveni?

Libor David (SOFTEC), Kristýna Dudková (Ernst & Young) a Peter Belica (SOFTEC)

Libor je absolventem Fakulty elektrotechnické ČVUT Praha a s firmou SOFTEC spolupracuje od roku 2021 jako Digitální architekt. Dříve působil v poradenské divizi Accenture, od svých začátků až po vedení finančních služeb v regionu. Účastnil se řady digitálních transformací významných finančních institucí ve střední Evropě buď v roli konzultanta nebo zaměstnance dané instituce a zkušenosti sbíral i na projektech v USA. Působí i jako mentor nadějných start-upů a spolupracuje s inovativními start-up akcelerátory.

Kristýna je senior regulatorním expertem v týmu Financial Services Consulting v Ernst & Young, kde se zaměřuje na právně-regulatorní otázky finančního sektoru, zejména v oblasti spotřebitelských úvěrů, digitalizace, platebních služeb, ochrany proti praní špinavých peněz, pojištění aj. Kristýna získala magisterský titul na Právnické fakultě Univerzity Karlovy v Praze.

Peter pracuje ve společnosti SOFTEC jako architekt nativních digitálních řešení v týmu NFINITY (https://www.nfinity.digital). V minulosti prošel různými rolemi od vývojáře, přes team leadera až po konzultanta na velkých projektech pro finanční instituce, jako jsou banky, pojišťovny a makléřské skupiny. Díky této kombinaci různých rolí a finančních institucí je to silné posílení při implementaci principů digitálního kontraktování s našimi zákazníky.

O čem budeme mluvit?

Řada procesů kolem nás jsou dnes již digitální, co nového můžeme přinést a proč se odvažujeme o tom mluvit jako o revoluci? Masivní rozvoj zaznamenala vzdálená obsluha a vzniknuvší disruptory považujeme dnes za špičku inovací. Pobočky a kontaktní místa dlouho používala klasické procesy s tužkou a papírem, ale i tam se to dnes hemží moderní technologií, tablety a elektronickými podpisy. Tak proč stále obsluha trvá dlouho a je komplikovaná a drahá? Proč nemůžeme naše potřeby probrat s bankéřem prostým lidským jazykem, jednoduše, srozumitelně a na konci si potřást rukou? A je chyba v procesech nebo v technologii, jsme na změnu dostatečně technologicky vybaveni?

Boril Šopov (Searpent)

Zakladatel společnosti Searpent, start-upu zaměřeného na odhalování pojistných podvodů. Dříve pracoval pro ČSOB Bank a Deutsche Boerse. Je držitelem titulu PhDr. v oboru ekonomie z Univerzity Karlovy, titulu LL.M. v oboru obchodní právo z Masarykovy univerzity a magisterského titulu v oboru řízení rizik z Duisenberg School of Finance (VU Amsterdam).

O čem budeme mluvit?

Umělá inteligence a strojové učení jsou v poslední době ve finančních institucích na vzestupu. Nejběžnější případy použití se zaměřují na strukturovaná data. Budeme hovořit o výzvách a výhodách používání obrazových dat ke zlepšení zákaznické zkušenosti a snížení nákladů prostřednictvím automatizace nebo prevence podvodů.

Vladimir Simunović (RPC)

Vladimir je vedoucí mezinárodní manažer s 20+ lety úspěšného organizačního a technologického vedení. Je mužem, který stojí za cloudovou strategií a transformací RBI. Jako cloudový evangelista propagující startupovou mentalitu, myšlení mimo krabici, hodnoty zákazníků a výhody přijetí cloudu vidí svou roli jako agilního agenta změny, který umožňuje vnitropodnikovou kulturní transformaci a transformaci myšlení. V současné době působí jako vedoucí IT společnosti RPC. Vladimír je ženatý a otec dvou dospívajících dívek. Jeho přednáška bude v angličtině.

O čem budeme mluvit?

Motivace a praktické výzvy transformace cloudu v Raiffeisen Bank International Group. Přednášející se podělí o to, jak spustil a rozšířil Raiffeisen Cloud Center of Excellence s přístupem "Cloud First" při navrhování a budování infrastruktury a aplikací. Cesta bude ilustrována praktickými tématy, jako je vývoj nových cloudových produktů a cenových modelů, optimalizace a správa nákladů a řízení cloudu. Dále budou diskutovány zkušenosti z probíhající cloudové transformace v bratislavské RPC (Card payments processing dceřiná společnost RBI).

Ondrej Svačina (SOFTEC)

Ondrej vystudoval Matematicko-fyzikální a informatickou fakultu Univerzity Komenského v Bratislavě. Během své pracovní kariéry zastával různé pozice v oblasti analýzy a vývoje komplexních informačních systémů. V současné době má ve společnosti SOFTEC na starosti vývoj, poradenství a obchod v oblasti dopravy a životního prostředí a konkrétně pro moderní technologie jako internet věcí (IoT) a umělou inteligenci.

O čem budeme mluvit?

Udržování průjezdnosti silnic v zimních měsících je logisticky a finančně náročná činnost, jejíž úspěch do značné míry závisí na rozmarech počasí. Počasí zkrotit neumíme, ale pomocí moderních technologií internetu věcí (IoT) a strojového učení můžeme sledovat aktuální a také predikovat budoucí stav povrchu vozovky, což umožňuje provádět zimní údržbu ve správný čas a na správném místě. Podívejme se na příklad, jak řešení založená na moderních technologiích otevírají příležitosti pro lepší, nákladově efektivnější a ekologičtější poskytování služeb veřejné správy.

Jakub Šimko (KInIT)

Vystudoval Fakultu informatiky a informačních technologií STU v Bratislavě. Jakub se zaměřuje na průnik lidských výpočtů, strojového učení a uživatelského modelování. Od roku 2020 pracuje jako odborný výzkumný pracovník na Kempelen Institute of Intelligent Technologies.

O čem budeme mluvit?

Doporučovací algoritmy sociálních médií značně zhoršují problém šíření dezinformací. To je – původně nezamýšlený – důsledek jejich preference atraktivního, emocionálního nebo polarizujícího obsahu. Jak jsme se dostali do tohoto stavu dezinformačních bublin? Je možné je "rozlousknout"? Jak reagují provozovatelé velkých platforem? Jsou ochotni dobrovolně odstranit tuto vlastnost svých algoritmů? Co nám přinese připravované nařízení?

Martin Plesch, Daniel Nagaj (Fyzikálny ústav SAV ) a Samuel Kováčik (FMFI UK)

Martin studoval na FMPI Univerzitě Komenského v Bratislavě a na Univerzitě v Innsbrucku a obhájil doktorát ve Fyzikálním ústavu Slovenské akademie věd. Kromě Slovenska působil na univerzitách ve Vídni, Brně a Oxfordu. V současné době pracuje na možnostech kvantové kryptografie na nedokonalých zařízeních a testuje možné využití existujících kvantových počítačů. Věnuje se mládeži jako prezident Mezinárodního turnaje mladých fyziků.

Daniel vystudoval teoretickou fyziku na FMPI Univerzity Komenského v Bratislavě a doktorát získal na MIT v USA. Po letech v zahraničí se vrátil a dlouhodobě se věnuje výzkumu ve Fyzikálním ústavu Slovenské akademie věd v Bratislavě. Přemýšlí o tom, co nám příroda umožní vypočítat – ale také o tom, co nebude možné efektivně spočítat ani na počítačích, které ještě nemáme.

Samuel vystudoval teoretickou fyziku na FMPI Univerzity Komenského v Bratislavě, kde také získal doktorát. Poté strávil několik let na Institutu pokročilých studií v Dublinu. Jeho výzkum se zaměřuje na strukturu prostoru a účinky kvantové gravitace. Založil projekt Vedator, jehož prostřednictvím popularizuje vědu na Slovensku.

O čem budeme mluvit?

Klasické počítače změnily svět v minulém století. Dnes však slyšíme o kvantové revoluci nezbytné pro jejich další vývoj. Tyto nové technologie jsou založeny na neintuitivních principech kvantové fyziky, jako je superpozice a provázání. V diskusi vysvětlíme, jak o nich přemýšlet. Ukážeme si, kde vidíme nejvýkonnější aplikace kvantových počítačů v praxi: v bezpečné komunikaci, simulacích, nových přístupech k optimalizaci a přesných senzorech. Nakonec se podíváme na výzvy, které je třeba překonat, aby byly kvantové počítače široce implementovány - opravy chyb, obtížné škálování a potřeba nových algoritmů.