Skupina Softec v prvním pololetí rostla o 23 %
 |
PRAHA (ČIA) - Na otázky ekonomické redakce ČIA odpovídal Michal Kubáň, ředitel společnosti Softec CZ, která se zaměřuje především na dodávky služeb a komplexních IT řešení pro velké instituce veřejné správy, banky, pojišťovny a telekomunikační společnosti. V rozhovoru se dotazujeme zejména na hospodaření společnosti, její investiční strategii a situaci v ICT. |
http://www.cianews.cz/rozhovory-cianews/softec-cz-navysil-v-1h-obrat-o-24-procent/
Jakých hospodářských výsledků dosáhla vaše společnost v České republice v prvním pololetí letošního roku? Kolik to je v meziročním srovnání? Jaké faktory ovlivnily Vaše hospodaření nejvíce?
Společnost Softec CZ navýšila v prvním pololetí letošního roku obrat o 24 % oproti stejnému období loňskému roku. Jak v rozhovoru pro ČIA uvedl ředitel firmy Michal Kubáň, hlavní zásluhu na tom měl nárůst počtu zaměstnanců. Kromě tradičních služeb pro finanční sektor Softec v Česku dosáhl úspěchu při budování datových skladů a jejich BI nadstaveb. Zároveň začíná nově poskytovat služby také zákazníkům z oblasti veřejné správy. Celá skupina Softec rostla v prvních šesti měsících roku 2012 o 23 %.
Jaké investice jste doposud realizovali v letošním roce? Jaké investice plánujete?
Byly to především investice do vývoje produktů, resp. rozvoje a vzdělávání. V loňském roce tvořily zhruba 6 % z obratu celé skupiny. V prvně jmenované oblasti jsme letos investovali zejména do vývoje nové generace BI řešení s názvem Softec Invenio. To by našim zákazníkům mělo výrazně pomoci provádět rozsáhlé analýzy dat a podpořit tak operativní řízení jejich společností, který je z uživatelského hlediska přívětivější, flexibilnější a graficky atraktivnější. Velký objem prostředků směřujeme také do vývoje řešení na podporu činností makléřských společností, řízení obchodních sítí, resp. nástrojů a metodik usnadňujících a zlevňujících celý proces vývoje aplikací. Velmi klíčovou je pro nás také oblast rozvoje a vzdělávání. Podnikáme v oboru, kde je nezbytné sledovat trendy a novinky, ověřovat je v praxi, přinášet nové nápady. Proto i v tomto roce pokračujeme v investicích do rozvoje a vzdělávání zaměstnanců v podobné výši jako v roce 2011. Nemá na to vliv ani případně zvažovaná investice do akvizice některé z IT společností.
Plánujete expanzi na další evropské trhy?
Skupina Softec má dnes zákazníky v deseti zemích Evropy. Kromě Česka a Slovenska se jedná o Rakousko, Polsko, Maďarsko, Černou horu, Chorvatsko, Srbsko, Lichtenštejnsko a Rumunsko. Evropské trhy tedy již dnes poměrně dobře pokrýváme. Naší strategií je upevnit si svou pozici v Česku a na Slovensku, kde máme i vývojovou základnu. Jsme přesvědčeni o tom, že kvalita našich lidí je tou nejsilnější konkurenční výhodou, kterou máme. Zároveň jsou zde nejnižší rizika. Nemáme zatím ambice přesouvat tyto vysoce kvalifikované lidské zdroje do jiných, levnějších zemí.
Kolik máte v současnosti zaměstnanců na Slovensku a v Česku? Plánujete rozšiřování, nebo naopak snižování počtu zaměstnanců?
Ve skupině pracuje více než 260 zaměstnanců, z toho cca 210 na Slovensku a 50 v Česku. Většina z nich je vysokoškolsky vzdělaná. Snažíme se vybírat ty nejlepší, není však vždy jednoduché najít člověka, který by nám vyhovoval jak po stránce odborné, tak i té lidské. Vnímáme stále nedostatek kvalitních lidí, a proto se zaměřujeme i na spolupráci s univerzitami a na vlastní výchovu. Organizujeme semináře, podporujeme diplomanty. Někteří kolegové dokonce přednáší na vysokých školách a podíleli se na přípravě univerzitních učebnic. Kromě toho zapojujeme šikovné studenty do našich projektů. Každoročně rosteme zhruba o 10 %. Jen v loňském roce jsme přijali více než 20 nových zaměstnanců, z toho většinu do České republiky. Další rozšiřování počtu zaměstnanců bude záležet na potenciálu trhu.
Jaký se domníváte, že je v České republice a na Slovensku podíl ICT na HDP?
Výdaje na ICT se u nás z pohledu informačních technologií pohybují dlouhodobě mírně pod evropským průměrem, který podle Eurostatu činí 2,2 % HDP (průměr v EU = 2,5 %). Na Slovensku je to ještě méně - 1,9% HDP. Výrazný podíl na celkových výdajích do ICT má v Česku v současné době veřejná správa, naopak v komerčním sektoru sledujeme velký tlak na snížení nákladů. Situace na Slovensku je velmi podobná.
Jak předpokládáte, že se situace v ICT bude dále vyvíjet? Bude jeho podíl na HDP klesat, jako tomu bylo v období krize?
Podle předpovědí společností Gartner a IDC dojde na globální úrovni v letošním roce k menšímu růstu investic do IT, než jaký přinesl rok 2011. Tehdy růst představoval 6,9 %, odhad na 2012 činí 3,7 %. Stejně jako analytici firmy Gartner vidím jako zásadní důvod nižšího růstu nejistoty v eurozóně.
Myslíte, že navzdory nejistotám a možné recesi přinese trh ICT společnostem nějaké nové příležitosti?
Určitě. Největší příležitosti vidím v oblasti mobilních technologií a aplikací, analýzách dat a vytěžování informací. V letošním a příštím roce očekáváme řadu projektů v těchto oblastech. Jejich cílem bude z obrovských objemů dat, které dnes banky, pojišťovny i operátoři mají, získat ty správné informace ve správném čase. Další oblasti, do kterých budou firmy určitě investovat, souvisí s dohledem regulátorů nad řízením rizik na finančních trzích - projekty Solvency II v pojišťovnictví a Basel III v bankovnictví. Nepostradatelnou kompetencí IT firem bude také schopnost dobře uchopit problematiku aplikací pro mobily a tablety, jejichž boom se očekává.
Jak se domníváte, že do budoucna vyvine současná koexistence mobilních telefonů a tabletů?
Podle mě bude pokračovat a nabyde jasného rozměru. Každá z těchto platforem má své pro a proti. Tablet nedáte do kapsy, a na mobilním telefonu zase obtížně přečtete knihu nebo si prohlédnete film. Podstatou volby, zda chytrý mobil nebo tablet, přitom bude činnost nebo aplikace, kterou uživatel hodlá provádět nebo použít. Tablet pro složitější operace - např. práce s dokumenty, ale také vyplňování interaktivních formulářů v terénu, modelové nabídky, apod. Naopak pro rychlé vyřizování jednoduchých operací - např. vyhledání banky nebo bankomatu či úhrada v obchodě - vytáhne uživatel mobil z kapsy a operaci během pár vteřin vyřídí. Jde také o jev určité zastupitelnosti, kterou umocňuje rozmach služeb založených na cloud computingu, tedy principu, kdy jsou služby a data uživatele přístupné z kteréhokoliv zařízení připojeného do jeho soukromého centrálního úložiště na internetu (tzv. cloudu). A proto předpokládám, že i poskytovatelé služeb budou podporovat oba typy zařízení.
Využívají banky plně potenciálu smartphone bankingu (SPB)? Jsou schopny generovat tržby z tohoto segmentu?
Jak jsme již na jaře tohoto roku popsali v naší analytické studii věnované budoucnosti bankovních distribučních kanálů, banky prozatím nevyužívají potenciálu SPB naplno a situace se za uplynulé čtvrtletí zásadně nezměnila. Většina českých i slovenských bank dnes již má aplikaci pro SPB. Jejich funkce jsou však spíše základní - přístup k účtu a informace z banky. Jen některé banky nabízí aktivnější funkce jako je přehled a základní správa platebních karet nebo dobíjení kreditu na mobilu. Otázka tržeb ze segmentu SPB není zásadní - jde o doplňkovou službu, která zvyšuje pohodlí klienta dané banky a tím zvyšuje i její image. Přínos v podobě nových tržeb mohou přinést spíše nové nástroje - jako například mikroplatby pomocí mobilního telefonu.
Jaký vývoj elektronického bankovnictví odhadujete v České republice v souvislosti se vstupem nových bankovních domů (Zuno, Air Bank atd.)?
Zásadní změnu vývoje elektronického bankovnictví pod vlivem příchodu zmíněných nováčků neočekávám. Čistě internetové banky však přinesou minimálně jednu pozitivní zkušenost - ukáží, že i takto se to dá. Banka si vystačí s několika kontaktními místy ve frekventovaných lokalitách. Jinak může být skutečně on-line a bankovní služby mohou být levnější. Pro zavedené banky se tak stanou určitou inspirací k tomu, jak zaujmout i „netypického" klienta - např. mladé lidi či méně movité klienty. To znamená, jak přilákat klienta, kterého zajímá pojem „nízkonákladové bankovnictví" a jenž není hlavní cílovou skupinou bank. Na pozoru se však musí mít i tradiční banky, které mohou o své klienty ve prospěch nových bank přijít.
Jaké další integrované služby by mohl segment SPB nabízet?
Důležitým aspektem rozvoje SPB služeb bude jednoduchost. Klient bude chtít pro finanční operace použít chytrý telefon nebo tablet právě proto, že je to rychlé a pohodlné. Věřím proto, že rozvoj půjde směrem integrovaných finančních služeb, osobního informačního servisu a rychlých mobilních plateb. V prvním případě jde o to, aby měl klient všechny služby a informace dostupné pod jednou střechou. Účet, úvěr, pojištění, investice - vše v jedné aplikaci. V druhém případě mobil nahradí funkci osobního bankéře. V reálném čase poskytne informaci o cash-flow uživatele a jeho finančních možnostech. Zjednodušeně řečeno, mobil uživateli na základě pravidelné platební historie sdělí, zda si danou věc, kterou si v obchodě hodlá koupit, může aktuálně dovolit - zda ho nečekají v daném měsíci další výdaje, odpovídající jeho obvyklým útratám. Ve třetím případě se již jedná o samotné platby, které se budou muset zadávat pohodlně, být rychlé, bezpečné a hlavně bezkontaktní. Vývoj tedy směruje k mobilní peněžence a tzv. „tap-and-go" platbám („klikni a jdi").
Jak by měla vypadat spolupráce mezi mobilním operátorem a bankou?
Banky a mobilní operátoři již delší dobu spolupracují. Tzv. „cross-selling" služeb využívají například Raiffeisenbank (spolupracuje s Vodafone), Komerční banka (T-Mobile) a také Citibank (Telefónica O2). Skutečná spolupráce mobilních operátorů a bank, má-li plně využívat vlastnosti mobility, má podobu mikroplateb, kdy se pro platební styk využívá buď kredit u operátora, nebo elektronické peníze. Tyto se v systému použijí pro vyúčtování platebních operací v reálném čase. Výhodou je rychlost a bezpečnost transakcí a dále možnost využití bezhotovostních služeb i tam, kde klient nemůže, nebo z jakéhokoliv důvodu nechce použít platební kartu.
Co aktuálně vnímáte jako hlavní priority bank a pojišťoven v souvislosti s informačními technologiemi?
Kromě již popsané problematiky získávání dat ve správném čase, podpory mobilních zařízení a plnění regulatorních požadavků v rámci Solvency II a BASEL III, vnímám větší zájem bank o oblast automatizace úvěrových procesů nebo činností souvisejících s vymáháním pohledávek, kde mohou uspořit nemalé částky. Další prioritou je rozvoj bankovních služeb, distribučních kanálů a efektivity či zrychlení obsluhy klienta. Zejména díky konkurenčnímu tlaku nových bankovních domů zde vzniká potřeba jejich modernizace a zatraktivnění formy prodeje, ať už té tradiční - pobočkové sítě, nebo té moderní - elektronického bankovnictví a smartphone bankingu. Proto se domnívám, že i navzdory možnému poklesu výdajů na ICT budou banky nadále rozumně investovat do strategických inovací.